Ještě na začátku 90. let, když jste šli v centru Frantovek do cukrárny na zmrzlinu, mohli jste při tom minout prodejnu potravin, ovoce a zeleniny, obuvi, sportu a hraček, řeznictví, papírnictví, drogerii i knihkupectví. Živelnou privatizací, tlakem komerce a neprozíravými rozhodnutími městských radních se však z původně přirozeného centra města postupně stalo spíše jen pozlátko pro turisty a lázeňské hosty, kde na místní obyvatele jen zřídka narazíte a rohlík si nekoupíte.
Zápis Frantovek do UNESCO je nepochybně prestižní záležitostí vyjadřující jejich historickou, kulturní a přírodní hodnotu. Ač z něj neplyne žádný přímý finanční benefit, město tím převzalo závazek o své historické dědictví pečovat a dlouhodobě do něj investovat. Dojde však k zintenzivnění cestovního ruchu, z něhož budou profitovat zejména poskytovatelé služeb a vlastníci nemovitostí (růst cen). Zvýšením daňových příjmů částečně pak také město. Už méně však místní obyvatelé, pro které se některé (už dnes mnohdy nadhodnocené) služby a potřeba bydlení mohou stát daleko méně dostupnými.
UNESCO je tak předně výzvou, aby Frantovky nezůstaly pouhým turistickým skanzenem, ale byly především dobrým místem k životu.