Historie města
Nic nevyjadřuje vzestup malé lázeňské osady s jedním pramenem k lázním evropského významu lépe, než text na pásce městského znaku.
Concordia parvae res crescunt – Svorností malé věci rostou

Františkovy Lázně byly založeny z podnětu císaře Leopolda II., který vyslal do Chebu guberniální komisi, z iniciativy komise a samotných Chebských – městské rady, která se obávala následků postihu za trpění, ne-li spoluúčast na rebelii chebských nosiček vody. Základní představa – model lázní byl krátce předtím navržen a doporučen místodržícím v Čechách, hrabětem Cavrianim. Doktor Adler, původce rebelie, se snažil pravděpodobně pouze o zavedení hygienických opatření a prosazení vybudování základních lázeňských zařízení, která by byla adekvátní významu pramene. Zdánlivě neřešitelnou situaci prolomilo nakonec dokonalé politikum: vtažení oponentů, tedy 14 chebských občanů a cechů do procesu založení kolonie – lázní.
První období výstavby lázní bylo provázeno napoleonskými válkami s následným finančním bankrotem monarchie. Později, koncem druhého desetiletí, se situace zlepšila, začíná se znovu stavět a Františkovy Lázně se plánovitě rozrůstají. Také návštěvnost rychle stoupá, podle zprávy z roku 1847 byly lázně přeplněné a lázeňští hosté hledali ubytování v blízké obci Slatina.
Sebevědomí Františkolázeňských narůstá a je přirozené, že směřují k odtržení od Chebu. Tento krok jim umožní události v roce 1848. Na základě obecního zákona z roku 1849 se v roce 1852 Františkovy Lázně osamostatňují, volí si zastupitelstvo a svého prvního starostu, právníka Kryštofa Loimanna. Krátce nato je obec v roce 1865 z rozhodnutí císaře povýšena na město.
Ve stejném roce jsou Františkovy Lázně napojeny na železniční sít. Nejprve na saskou dráhu, pak na bavorskou (1866) a Buštěhradskou (1870). V tomto okamžiku se z nich stávají skutečné světové lázně. Ve městě začíná stavební horečka – většina stavebníků však neodhadne kapacitu lázní a přecení návštěvnost. Řada z nich je nucena po poklesu nájmu ještě rozestavěné domy prodat. Obdobně – bankrotem – skončí majitel nových císařských lázní, bankéř Singer z Petrohradu.
Po osamostatnění musí nová obec řešit především majetkoprávní záležitosti. Chebu patřila většina veřejných budov, pozemky a prameny. V roce 1874 kupují Františkovy Lázně Společenský dům a část kolonády, v roce 1903 Lázně I, II a III s pozemky za 2 840 000 rakouských korun, v roce 1904 stáčírnu, Městské lázně, Sadovou kavárnu, kolonády, prameny, pozemky a parky v hodnotě dvou miliónů rakouských korun.
Tím se zcela osamostatňují a začínají si budovat vlastní infrastrukturu. Nová škola byla otevřena již v roce 1840, u katolického kostela je postavena v roce 1869 fara, roku 1876 je dokončena synagóga a evangelický kostel, 1889 ortodoxní kostel. Pošta je v provozu od roku 1847, telegraf zaveden v roce 1866. V devadesátých letech se staví plynárna a v roce 1906 elektrárna. Město staví vlastní nemocnici (1885) a řadu sociálních, lázeňských a jiných zařízení. V roce 1940 se lázně napojily na nebanický vodovod. Až doposud byla voda vedena od Poustky, 1803 z Klestu, 1910 z blízké lokality v Sasku a v roce 1911 přečerpáváním z Milhostova. V roce 1929 se začíná vyučovat na průmyslové a obchodní škole. Ve stejném roce byla otevřena občanská škola.
Jak šel čas...
- Rok 1793
27. duben – s dílčími korekturami k plánovaným stavbám je vydán dvorní dekret schvalující založení nových lázní. Císař František I. vyslovil souhlas s navrhovaným názvem „Kaiser Fransendorť‘ – Ves Císaře Františka. Chebská kyselka je přejmenována na Františkův pramen. V srpnu je dokončen pavilón nad pramenem a lehká laťová kolonáda. 27. srpna je položen základní kámen ke Společenskému domu.
- Rok 1794
Do konce května byly postaveny první lázeňské domy. Německý dům čp,. 15, Tři lilie čp. 3, Rakouská císařská koruna čp. 4, Černý orel čp. 5 a do konce roku jsou dostavěny: Město Lipsko čp. 9, Zlatý anděl Čp. 6 a Saský dům čp. 11. Dále je dokončena hrubá stavba Společenského domu a velkého sálu. Začíná se s odvodňováním slatiniště a naváží se štěrk a zemina ke zpevnění povrchu. Úsek cesty od Slatiny musí být zpevněn kmeny stromů.
- Rok 1797
Je zaveden první ručně psaný seznam – Rejstřík lázeňských hostů, tzv. Kurliste, do kterého je zaneseno 244 partají, tj. rodin nájemníků.
- Rok 1800
Vychází první tištěný Rejstřík lázeňských hostů.
- Rok 1807
Zaveden lázeňský poplatek a Vesnice Císaře Františka je přejmenována na základě guberniálního dekretu z 9. srpna na Lázně Císaře Františka.
- Rok 1810
Zemřel zakladatel Františkových Lázní dr. Bernard Adler. Lázně mají 24 domů.
- Rok 1812
Po návštěvě lázní uvolnil císař František I. z církevního fondu prostředky ke stavbě katolického kostela.
- Rok 1820
Vysvěcen kostel Povýšení sv. Kříže. Jako první kněz ve Františkových Lázních je povolán Josef Emanuel Kirschbaum z řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Do lázní je povolán první učitel Josef Pro ksch, který vyučuje v pronajatých místnostech.
- Rok 1827
Kryštof Loimann staví první soukromé lázně.
- Rok 1828
Pražský zámecký hejtman Riedl vypracoval souhrnný plán lázeňských parků. Jako zahradník je provizorně zaměstnán Martin Soukup.
- Rok 1830
Je založena ulice Solného pramene (5. května).
- Rok 1831
Poštovní vůz, který jezdí na lince Cheb-Aš staví ve Františkových Lázních.
- Rok 1832
Snesen v pořadí druhý pavilón Františkova pramene a postaven dnešní, klasicistní s kupolí.
- Rok 1840
Otevřena škola (čp. 49).
- Rok 1841
Horní Lomany přičleněny ke katastru Františkových Iázní. Kryštof Loimann staví své druhé lázně (lázně I.)
- Rok 1842
Vichřice strhla starou kolonádu u Solného pramene, po pilotáži se začalo s výstavbou dnešní kolonády Solného a Lučního pramene.
- Rok 1847
Zřízení poštovního úřadu – prvním pošmistrem se stal Thadeáus Schack. Návštěvnost lázní je tak velká, že řada lázeňských hostů bydlí v sousedních vesnicích.
- Rok 1849
Na základě obecního zákona z téhož roku se Františkovy Lázně ustavily jako samostatná obec – město Cheb protestuje.
- Rok 1851
Otevřeny Městské lázně a založena Jitřní ulice (ul. dr. Pohoreckého). Podle výnosu z 20. října jsou Františkovy Lázně ustanoveny jako samostatná obec – stížnost Chebu je zamítnuta.
- Rok 1852
Františkovy Lázně jsou samostatnou obcí. 18. ledna je ustanoveno městské zastupitelstvo, jako první starosta je zvolen právník Kryštof Loimann.
- Rok 1853
Zakoupeny pozemky kolem Solného pramene.
- Rok 1860
Zakoupeny pozemky u Jitřní ulice (dr. Pohoreckého) a založen Jitřní park (Sady Bedřicha Smetany). Další pozemky zakoupeny pod Městským rybníkem (Amerika) za účelem založení lesoparku.
- Rok 1864
Otevřeny lázně dr. Cartellieriho.
- Rok 1865
Františkovy Lázně jsou napojeny na Železniční síť. 4. července přijíždí od Chebu do stanice Františkovy Lázně první lokomotiva Saské královské dráhy. Jsou založeny ulice Štěpánova (Kollárova) a Parková (Francouzská). Z rozhodnutí císaře jsou Františkovy lázně výnosem z 23. července 1865 povýšeny na město.
- Rok 1866
Lázně napojeny na bavorskou dráhu.
- Rok 1868
Postaveno městské divadlo podle plánů vídeňského architekta Hilgla. Je zrušeno místo zeměpanského lékaře. Město ustanovuje do funkce městského lékaře dr. Somera (1869).
- Rok 1869
Dokončena fara u kostela Povýšení sv. Kříže, František Huspeka z řádu Křížovníků s červenou hvězdou se stává prvním farářem.
- Rok 1870
Napojení lázní na Buštěhrariskou dráhu ve směru na Karlovy Vary. Ve Františkových Lázních je 107 obytných domů a 1307 obyvatel.
- Rok 1874
Začíná vycházet místní časopis „Františkolázeňské listy“. Františkovy Lázně kupují od Chebu Společenský dům a část kolonády.
- Rok 1876
Podle plánů Gustava Wiedermanna postaven velký sál Společenského domu. Dokončena synagóga.
- Rok 1880
Dokončeny Císařské lázně.
- Rok 1881
Františkovy Lázně mají 2008 obyvatel. 1889 Vysvěcen pravoslavný kostel sv. Olgy.
- Rok 1893
Františkovy Lázně oslavují sté výročí založení města – jejich podoba, tak jak ji známe dnes, je téměř dokončena.
Řada starostů
- Rok 1849 - 1869
- notář Kryštof Loimann
- Foto
Vlastnil Tři lilie, postavil: první slatinné lázně, druhé slatinné lázně (Luisiny). Otevřeny městské lázně a založena Jitřní ulice.
- Rok 1862 - 1872
- Dr. Gustav Loimann
- Foto
Autor mnoha pojednání o Františkových Lázních. Postaveno městské divadlo.
- Rok 1882 - 1889
- Ferdinand Khittl
- Foto
Vlastnil Tři lilie, postavil : první slatinné lázně, druhé slatinné lázně (Luisiny). Otevřeny městské lázně a založena Jitřní ulice.
- Rok 1900 - 1910
- Gustav Wiedermann
- Foto
Významný architekt – postavil ruský kostel sv. Olgy, Společenský dům, Císařské lázně – prosadil koncepci moderních lázní. V letech 1903-1904 skoupilo město všechny prameny, koupele, sletiniště, parky a lesy.
- Rok 1932 - 1938
- Richard Andres
- Foto
- Rok 1939 - 1945
- MUDr. Richard Andres
- Foto
- Rok 1946 - 1948
- Rudolf Slavík
- Foto
Františkovy Lázně na počátku 20. století
Do atmosféry Františkových Lázní na počátku 20. století se přeneseme prostřednictvím VII. ročníku „Světových Lázní“ MUDr. Mladějovského. Profesor při české univerzitě MUDr. Vladislav Mladějovský píše v Úvodu:
„Františkovy Lázně, 450 m. nad mořem Baltickým, leží mezi dobře pěstěnými parky a lesy se stinnými a skvostně upravenými promenádami.
Roku 1903 a 1904 skoupilo městské zastupitelstvo všechny prameny, koupele, všechny slatiniště parky a lesy, takže dnes jest vše majetkem městským, pod jedním vedením, pod jednou správou.
Obava, že by proto, že jsou světovými, byly drahými, není odůvodněna, Nečiní-li pacient velkých nároků, možno se 300 až 400 K docela dobře vystačiti na 4 neděle. Spořivější i ještě s menším obnosem.
Léčebné prostředky, milý pobyt, hlavně však trvalé úspěchy léčby, zjednaly Františkovým Lázním jména světového. Jsou ve svém oboru ojedinělé, bez vážné konkurence!
Že ve Františkových Lázních léčí se chudokrevnost, choroby ženské atd., ví nejen každý lékař, ale i každý laik, ve směru tom mají zaslouženou světovou pověst, že však v posledních desetiletích se stejným úspěchem léčí se v nich choroby tepen a srdce, jako v Nauheimu, to celkem doposud není širokému obecenstvu dostatečně známo…
Ve Františkových Lázních se léčí: Choroby srdce a tepen (vady srdečních chlopní, ztučrzělé srdce, jeho nestatečnost, neurosy srdce, zkornatění tepen), Poruchy výměny látek – vleklé záněty – nedostatečnost tvoření se krve a vadné její složení – choroby dýchadel – choroby zažívacího ústroje – choroby orgánů močových – pohlavní slabost – choroby ženské – choroby nervového systému – chronické choroby kůže.“
Zvláštní kapitola je věnována slatině – podle popisu vzbuzovala františkolázeňská rašelina v odborných kru-zích přímo nadšení. „Slatinná koupel připravuje se ze světoznámé železito-minerální slatiny (tedy ne rašeliny), jež nemá vážné konkurence.