Františkolázeňské zastupitelstvo v roce 2010 rozhodlo o snížení počtu městských zastupitelů pro další volební období z původních 17 až na nejnižší možný počet 11 zastupitelů. Tím tak byla fakticky zrušena městská rada, pro jejíž zřízení zákon vyžaduje minimálně patnáctičlenné zastupitelstvo. Ze strany tehdejšího starosty Mlátilíka se jednalo o zcela účelový krok s cílem zajistit si v dalším funkčním období neomezené „vládnutí“. Při neexistenci městské rady, jako kolektivního orgánu, totiž přechází většina jejích pravomocí do rukou starosty. Na úrovni měst srovnatelných velikostí s Františkovými Lázněmi se přitom jedná o jev zcela výjimečný, ba i nežádoucí.

Změnu (navýšení) počtu zastupitelů a obnovu městské rady lze však provést vždy pouze s předstihem před komunálními volbami s platností až na další volební období. Po změně ve vedení radnice v roce 2014 tak bylo zřízení městské rady fakticky možné nejdříve až pro následující volební období 2018 – 2022. I přes dlouhodobě prosazovaný zájem zastupitelů za „Alternativu“ na zvýšení počtu zastupitelů a obnově městské rady se však tento záměr pro odpor tehdejších koaličních zastupitelů hnutí „PRO“, v čele se starostou Kuchařem, nepodařilo realizovat.

Posílené pravomoci a neomezené „sólo“ vládnutí v modelu „bez rady“ jsou pro jakéhokoliv starostu vždy lákavé, opojné a časem návykové. Zastupitelský princip, informovanost, transparentnost a kontrola rozhodování však při tomto způsobu vládnutí značně pokulhává. Místostarosta je pak pouhým „zástupcem“, nikoliv rovnocenným partnerem starosty. Bez městské rady pouze sám starosta rozhoduje např. o pronájmech a bezplatných výpůjčkách nemovitostí (pozemky, nebytové prostory, byty, předzahrádky atp.), o miliónových veřejných zakázkách a smlouvách o dílo, nebo též o poskytování dotací a finančních příspěvků (do 50 tis. Kč). Starostovi prakticky podléhají také všechny městské organizace (ZŠ, MŠ, ZUŠ, MKS, museum, knihovna, infocentrum), včetně personálních otázek. Současný starosta přitom doposud nezřídil ani žádnou z (dříve fungujících) poradních komisí (stavební a životního prostředí, sociální, sportovní atp.), které by měly zajišťovat účast veřejnosti na jeho rozhodování.

V osobě starosty Kuchaře se tak nad míru obvyklou kumuluje řada (nejen městských) funkcí a důležitých pravomocí. Narůstající městská agenda, množství práce a míra odpovědnosti s tím spojené si tak zákonitě žádají vskutku pevný charakter a mimořádné (ne-li až zázračné) osobní schopnosti. Zřízení funkce nového místostarosty Skaly jako „neuvolněné, tedy při výkonu jeho civilního zaměstnání, tomu pak jistě příliš nepomáhá.