Historie Františkových Lázní

Nic nevyjadřuje vzestup malé lázeňské osady s jedním pramenem k lázním evropského významu lépe,
než text na pásce městského znaku
Concordia parvae res crescunt - Svorností malé věci rostou.

Františkovy Lázně byly založeny z podnětu císaře Leopolda II., který vyslal do Chebu guberniální komisi, z iniciativy komise a samotných Chebských - městské rady, která se obávala následků postihu za trpění, ne-li spoluúčast na rebelii chebských nosiček vody. Základní představa - model lázní byl krátce předtím navržen a doporučen místodržícím v Čechách, hrabětem Cavrianim. Doktor Adler, původce rebelie, se snažil pravděpodobně pouze o zavedení hygienických opatření a prosazení vybudování základních lázeňských zařízení, která by byla adekvátní významu pramene. Zdánlivě neřešitelnou situaci prolomilo nakonec dokonalé politikum: vtažení oponentů, tedy 14 chebských občanů a cechů do procesu založení kolonie - lázní.

První období výstavby lázní bylo provázeno napoleonskými válkami s následným finančním bankrotem monarchie. Později, koncem druhého desetiletí, se situace zlepšila, začíná se znovu stavět a Františkovy Lázně se plánovitě rozrůstají. Také návštěvnost rychle stoupá, podle zprávy z roku 1847 byly lázně přeplněné a lázeňští hosté hledali ubytování v blízké obci Slatina.

Sebevědomí Františkolázeňských narůstá a je přirozené, že směřují k odtržení od Chebu. Tento krok jim umožní události v roce 1848. Na základě obecního zákona z roku 1849 se v roce 1852 Františkovy Lázně osamostatňují, volí si zastupitelstvo a svého prvního starostu, právníka Kryštofa Loimanna. Krátce nato je obec v roce 1865 z rozhodnutí císaře povýšena na město.

Ve stejném roce jsou Františkovy Lázně napojeny na železniční sít. Nejprve na saskou dráhu, pak na bavorskou (1866) a Buštěhradskou (1870). V tomto okamžiku se z nich stávají skutečné světové lázně. Ve městě začíná stavební horečka - většina stavebníků však neodhadne kapacitu lázní a přecení návštěvnost. Řada z nich je nucena po poklesu nájmu ještě rozestavěné domy prodat. Obdobně - bankrotem - skončí majitel nových císařských lázní, bankéř Singer z Petrohradu.

Po osamostatnění musí nová obec řešit především majetkoprávní záležitosti. Chebu patřila většina veřejných budov, pozemky a prameny. V roce 1874 kupují Františkovy Lázně Společenský dům a část kolonády, v roce 1903 Lázně I, II a III s pozemky za 2 840 000 rakouských korun, v roce 1904 stáčírnu, Městské lázně, Sadovou kavárnu, kolonády, prameny, pozemky a parky v hodnotě dvou miliónů rakouských korun.

Tím se zcela osamostatňují a začínají si budovat vlastní infrastrukturu. Nová škola byla otevřena již v roce 1840, u katolického kostela je postavena v roce 1869 fara, roku 1876 je dokončena synagóga a evangelický kostel, 1889 ortodoxní kostel. Pošta je v provozu od roku 1847, telegraf zaveden v roce 1866. V devadesátých letech se staví plynárna a v roce 1906 elektrárna. Město staví vlastní nemocnici (1885) a řadu sociálních, lázeňských a jiných zařízení. V roce 1940 se lázně napojily na nebanický vodovod. Až doposud byla voda vedena od Poustky, 1803 z Klestu, 1910 z blízké lokality v Sasku a v roce 1911 přečerpáváním z Milhostova. V roce 1929 se začíná vyučovat na průmyslové a obchodní škole. Ve stejném roce byla otevřena občanská škola.

Jak šel čas...

Řada starostů

1849 - 1862	notář	Kryštof Loimann	Vlastnil Tři lilie, postavil : první slatinné lázně, druhé slatinné lázně (Luisiny). Otevřeny městské lázně a založena Jitřní ulice
1862 - 1872	Dr.	Gustav Loimann	Autor mnoha pojednání o Františkových Lázních. Postaveno městské divadlo.
1872 - 1882	pošmistr	Thaddäus Schack	Františkovy Lázně kupují od Chebu Společenský dům (1874)
1882 - 1899	Dr.	Ferdinand Khittl	Vlastnil Tři lilie, postavil : první slatinné lázně, druhé slatinné lázně (Luisiny). Otevřeny městské lázně a založena Jitřní ulice
1899 - 1900		Karl Hübner
1900 - 1910		Gustav Wiedermann	Významný architekt - postavil ruský kostel sv. Olgy, Společenský dům, Císařské lázně - prosadil koncepci moderních lázní. V letech 1903-1904 skoupilo město všechny prameny, koupele, sletiniště, parky a lesy.
1910 - 1919		Eugen Loimann
1919 - 1923	Dr.	Viktor Sgustav
1923 - 1925		Eugen Loimann
1925 - 1931		Franz Indra
1932 - 1938		Richard Andres
1939 - 1945	MUDr.	Richard Griebs
1946 - 1948		Rudolf Slavík

Františkovy Lázně na počátku 20. století

Do atmosféry Františkových Lázní na počátku 20. století se přeneseme prostřednictvím VII. ročníku „Světových Lázní" MUDr. Mladějovského. Profesor při české univerzitě MUDr. Vladislav Mladějovský píše v Úvodu:
„Františkovy Lázně, 450 m. nad mořem Baltickým, leží mezi dobře pěstěnými parky a lesy se stinnými a skvostně upravenými promenádami.
Roku 1903 a 1904 skoupilo městské zastupitelstvo všechny prameny, koupele, všechny slatiniště parky a lesy, takže dnes jest vše majetkem městským, pod jedním vedením, pod jednou správou.
Obava, že by proto, že jsou světovými, byly drahými, není odůvodněna, Nečiní-li pacient velkých nároků, možno se 300 až 400 K docela dobře vystačiti na 4 neděle. Spořivější i ještě s menším obnosem.
Léčebné prostředky, milý pobyt, hlavně však trvalé úspěchy léčby, zjednaly Františkovým Lázním jména světového. Jsou ve svém oboru ojedinělé, bez vážné konkurence!
Že ve Františkových Lázních léčí se chudokrevnost, choroby ženské atd., ví nejen každý lékař, ale i každý laik, ve směru tom mají zaslouženou světovou pověst, že však v posledních desetiletích se stejným úspěchem léčí se v nich choroby tepen a srdce, jako v Nauheimu, to celkem doposud není širokému obecenstvu dostatečně známo...
Ve Františkových Lázních se léčí: Choroby srdce a tepen (vady srdečních chlopní, ztučrzělé srdce, jeho nestatečnost, neurosy srdce, zkornatění tepen), Poruchy výměny látek - vleklé záněty - nedostatečnost tvoření se krve a vadné její složení - choroby dýchadel - choroby zažívacího ústroje - choroby orgánů močových - pohlavní slabost - choroby ženské - choroby nervového systému - chronické choroby kůže."
Zvláštní kapitola je věnována slatině - podle popisu vzbuzovala františkolázeňská rašelina v odborných kru-zích přímo nadšení.„Slatinná koupel připravuje se ze světoznámé železito-minerální slatiny (tedy ne rašeliny), jež nemá vážné konkurence.