aktuality      archiv zpráv      historie Františkových Lázní   

 

Historie Františkových Lázní

Historie Františkových Lázní
Jak šel čas...
Řada starostů
Františkovy Lázně na počátku 20. století


znaky Františkových Lázní

Nic nevyjadřuje vzestup malé lázeňské osady s jedním pramenem k lázním evropského významu lépe,
než text na pásce městského znaku
Concordia parvae res crescunt - Svorností malé věci rostou.

Františkovy Lázně byly založeny z podnětu císaře Leopolda II., který vyslal do Chebu guberniální komisi, z iniciativy komise a samotných Chebských - městské rady, která se obávala následků postihu za trpění, ne-li spoluúčast na rebelii chebských nosiček vody. Základní představa - model lázní byl krátce předtím navržen a doporučen místodržícím v Čechách, hrabětem Cavrianim. Doktor Adler, původce rebelie, se snažil pravděpodobně pouze o zavedení hygienických opatření a prosazení vybudování základních lázeňských zařízení, která by byla adekvátní významu pramene. Zdánlivě neřešitelnou situaci prolomilo nakonec dokonalé politikum: vtažení oponentů, tedy 14 chebských občanů a cechů do procesu založení kolonie - lázní.

První období výstavby lázní bylo provázeno napoleonskými válkami s následným finančním bankrotem monarchie. Později, koncem druhého desetiletí, se situace zlepšila, začíná se znovu stavět a Františkovy Lázně se plánovitě rozrůstají. Také návštěvnost rychle stoupá, podle zprávy z roku 1847 byly lázně přeplněné a lázeňští hosté hledali ubytování v blízké obci Slatina.

Sebevědomí Františkolázeňských narůstá a je přirozené, že směřují k odtržení od Chebu. Tento krok jim umožní události v roce 1848. Na základě obecního zákona z roku 1849 se v roce 1852 Františkovy Lázně osamostatňují, volí si zastupitelstvo a svého prvního starostu, právníka Kryštofa Loimanna. Krátce nato je obec v roce 1865 z rozhodnutí císaře povýšena na město.

Ve stejném roce jsou Františkovy Lázně napojeny na železniční sít. Nejprve na saskou dráhu, pak na bavorskou (1866) a Buštěhradskou (1870). V tomto okamžiku se z nich stávají skutečné světové lázně. Ve městě začíná stavební horečka - většina stavebníků však neodhadne kapacitu lázní a přecení návštěvnost. Řada z nich je nucena po poklesu nájmu ještě rozestavěné domy prodat. Obdobně - bankrotem - skončí majitel nových císařských lázní, bankéř Singer z Petrohradu.

Po osamostatnění musí nová obec řešit především majetkoprávní záležitosti. Chebu patřila většina veřejných budov, pozemky a prameny. V roce 1874 kupují Františkovy Lázně Společenský dům a část kolonády, v roce 1903 Lázně I, II a III s pozemky za 2 840 000 rakouských korun, v roce 1904 stáčírnu, Městské lázně, Sadovou kavárnu, kolonády, prameny, pozemky a parky v hodnotě dvou miliónů rakouských korun.

Tím se zcela osamostatňují a začínají si budovat vlastní infrastrukturu. Nová škola byla otevřena již v roce 1840, u katolického kostela je postavena v roce 1869 fara, roku 1876 je dokončena synagóga a evangelický kostel, 1889 ortodoxní kostel. Pošta je v provozu od roku 1847, telegraf zaveden v roce 1866. V devadesátých letech se staví plynárna a v roce 1906 elektrárna. Město staví vlastní nemocnici (1885) a řadu sociálních, lázeňských a jiných zařízení. V roce 1940 se lázně napojily na nebanický vodovod. Až doposud byla voda vedena od Poustky, 1803 z Klestu, 1910 z blízké lokality v Sasku a v roce 1911 přečerpáváním z Milhostova. V roce 1929 se začíná vyučovat na průmyslové a obchodní škole. Ve stejném roce byla otevřena občanská škola.



Jak šel čas...

179327. duben - s dílčími korekturami k plánovaným stavbám je vydán dvorní dekret schvalující založení nových lázní. Císař František I. vyslovil souhlas s navrhovaným názvem „Kaiser Fransendorť' - Ves Císaře Františka. Chebská kyselka je přejmenována na Františkův pramen. V srpnu je dokončen pavilón nad pramenem a lehká laťová kolonáda. 27. srpna je položen základní kámen ke Společenskému domu.
1794Do konce května byly postaveny první lázeňské domy. Německý dům čp,. 15, Tři lilie čp. 3, Rakouská císařská koruna čp. 4, Černý orel čp. 5 a do konce roku jsou dostavěny: Město Lipsko čp. 9, Zlatý anděl Čp. 6 a Saský dům čp. 11. Dále je dokončena hrubá stavba Společenského domu a velkého sálu. Začíná se s odvodňováním slatiniště a naváží se štěrk a zemina ke zpevnění povrchu. Úsek cesty od Slatiny musí být zpevněn kmeny stromů.
1797Je zaveden první ručně psaný seznam - Rejstřík lázeňských hostů, tzv. Kurliste, do kterého je zaneseno 244 partají, tj. rodin nájemníků.
1800Vychází první tištěný Rejstřík lázeňských hostů.
1807Zaveden lázeňský poplatek a Vesnice Císaře Františka je přejmenována na základě guberniálního dekretu z 9. srpna na Lázně Císaře Františka.
1810Zemřel zakladatel Františkových Lázní dr. Bernard Adler. Lázně mají 24 domů.
1812Po návštěvě lázní uvolnil císař František I. z církevního fondu prostředky ke stavbě katolického kostela.
1820Vysvěcen kostel Povýšení sv. Kříže. Jako první kněz ve Františkových Lázních je povolán Josef Emanuel Kirschbaum z řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Do lázní je povolán první učitel Josef Pro ksch, který vyučuje v pronajatých místnostech.
1827Kryštof Loimann staví první soukromé lázně.
1828Pražský zámecký hejtman Riedl vypracoval souhrnný plán lázeňských parků. Jako zahradník je provizorně zaměstnán Martin Soukup.
1830Je založena ulice Solného pramene (5. května).
1831Poštovní vůz, který jezdí na lince Cheb-Aš staví ve Františkových Lázních.
1832Snesen v pořadí druhý pavilón Františkova pramene a postaven dnešní, klasicistní s kupolí.
1840Otevřena škola (čp. 49).
1841Horní Lomany přičleněny ke katastru Františkových Iázní. Kryštof Loimann staví své druhé lázně (lázně I.)
1842Vichřice strhla starou kolonádu u Solného pramene, po pilotáži se začalo s výstavbou dnešní kolonády Solného a Lučního pramene.
1847Zřízení poštovního úřadu - prvním pošmistrem se stal Thadeáus Schack. Návštěvnost lázní je tak velká, že řada lázeňských hostů bydlí v sousedních vesnicích.
1849Na základě obecního zákona z téhož roku se Františkovy Lázně ustavily jako samostatná obec - město Cheb protestuje.
1851Otevřeny Městské lázně a založena Jitřní ulice (ul. dr. Pohoreckého). Podle výnosu z 20. října jsou Františkovy Lázně ustanoveny jako samostatná obec - stížnost Chebu je zamítnuta.
1852Františkovy Lázně jsou samostatnou obcí. 18. ledna je ustanoveno městské zastupitelstvo, jako první starosta je zvolen právník Kryštof Loimann.
1853Zakoupeny pozemky kolem Solného pramene.
1860Zakoupeny pozemky u Jitřní ulice (dr. Pohoreckého) a založen Jitřní park (Sady Bedřicha Smetany). Další pozemky zakoupeny pod Městským rybníkem (Amerika) za účelem založení lesoparku.
1864Otevřeny lázně dr. Cartellieriho.
1865Františkovy Lázně jsou napojeny na Železniční síť. 4. července přijíždí od Chebu do stanice Františkovy Lázně první lokomotiva Saské královské dráhy. Jsou založeny ulice Štěpánova (Kollárova) a Parková (Francouzská). Z rozhodnutí císaře jsou Františkovy lázně výnosem z 23. července 1865 povýšeny na město.
1866Lázně napojeny na bavorskou dráhu.
1868Postaveno městské divadlo podle plánů vídeňského architekta Hilgla. Je zrušeno místo zeměpanského lékaře. Město ustanovuje do funkce městského lékaře dr. Somera (1869).
1869Dokončena fara u kostela Povýšení sv. Kříže, František Huspeka z řádu Křížovníků s červenou hvězdou se stává prvním farářem.
1870Napojení lázní na Buštěhrariskou dráhu ve směru na Karlovy Vary. Ve Františkových Lázních je 107 obytných domů a 1307 obyvatel.
1874Začíná vycházet místní časopis „Františkolázeňské listy". Františkovy Lázně kupují od Chebu Společenský dům a část kolonády.
1876Podle plánů Gustava Wiedermanna postaven velký sál Společenského domu. Dokončena synagóga.
1880Dokončeny Císařské lázně.
1881Františkovy Lázně mají 2008 obyvatel. 1889 Vysvěcen pravoslavný kostel sv. Olgy.
1893Františkovy Lázně oslavují sté výročí založení města - jejich podoba, tak jak ji známe dnes, je téměř dokončena.


Řada starostů

1849 - 1862 notář Kryštof Loimann  Kryštof Loimann Vlastnil Tři lilie, postavil : první slatinné lázně, druhé slatinné lázně (Luisiny). Otevřeny městské lázně a založena Jitřní ulice
1862 - 1872 Dr. Gustav LoimannGustav Loimann Autor mnoha pojednání o Františkových Lázních. Postaveno městské divadlo.
1872 - 1882 pošmistr Thaddäus SchackThaddäus Schack Františkovy Lázně kupují od Chebu Společenský dům (1874)
1882 - 1899 Dr. Ferdinand KhittlFerdinand Khittl Vlastnil Tři lilie, postavil : první slatinné lázně, druhé slatinné lázně (Luisiny). Otevřeny městské lázně a založena Jitřní ulice
1899 - 1900 Karl HübnerKarl Hübner
1900 - 1910 Gustav WiedermannGustav Wiedermann Významný architekt - postavil ruský kostel sv. Olgy, Společenský dům, Císařské lázně - prosadil koncepci moderních lázní. V letech 1903-1904 skoupilo město všechny prameny, koupele, sletiniště, parky a lesy.
1910 - 1919 Eugen LoimannEugen Loimann
1919 - 1923 Dr. Viktor SgustavViktor Sgustav
1923 - 1925 Eugen LoimannEugen Loimann
1925 - 1931 Franz IndraFranz Indra
1932 - 1938 Richard Andres
1939 - 1945 MUDr. Richard Griebs
1946 - 1948 Rudolf Slavík


Františkovy Lázně na počátku 20. století

Do atmosféry Františkových Lázní na počátku 20. století se přeneseme prostřednictvím VII. ročníku „Světových Lázní" MUDr. Mladějovského. Profesor při české univerzitě MUDr. Vladislav Mladějovský píše v Úvodu:
„Františkovy Lázně, 450 m. nad mořem Baltickým, leží mezi dobře pěstěnými parky a lesy se stinnými a skvostně upravenými promenádami.
Roku 1903 a 1904 skoupilo městské zastupitelstvo všechny prameny, koupele, všechny slatiniště parky a lesy, takže dnes jest vše majetkem městským, pod jedním vedením, pod jednou správou.
Obava, že by proto, že jsou světovými, byly drahými, není odůvodněna, Nečiní-li pacient velkých nároků, možno se 300 až 400 K docela dobře vystačiti na 4 neděle. Spořivější i ještě s menším obnosem.
Léčebné prostředky, milý pobyt, hlavně však trvalé úspěchy léčby, zjednaly Františkovým Lázním jména světového. Jsou ve svém oboru ojedinělé, bez vážné konkurence!
Že ve Františkových Lázních léčí se chudokrevnost, choroby ženské atd., ví nejen každý lékař, ale i každý laik, ve směru tom mají zaslouženou světovou pověst, že však v posledních desetiletích se stejným úspěchem léčí se v nich choroby tepen a srdce, jako v Nauheimu, to celkem doposud není širokému obecenstvu dostatečně známo...
Ve Františkových Lázních se léčí: Choroby srdce a tepen (vady srdečních chlopní, ztučrzělé srdce, jeho nestatečnost, neurosy srdce, zkornatění tepen), Poruchy výměny látek - vleklé záněty - nedostatečnost tvoření se krve a vadné její složení - choroby dýchadel - choroby zažívacího ústroje - choroby orgánů močových - pohlavní slabost - choroby ženské - choroby nervového systému - chronické choroby kůže."

Zvláštní kapitola je věnována slatině - podle popisu vzbuzovala františkolázeňská rašelina v odborných kru-zích přímo nadšení.„Slatinná koupel připravuje se ze světoznámé železito-minerální slatiny (tedy ne rašeliny), jež nemá vážné konkurence.

 

info@profrantovky.cz