Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR již v minulém roce zahájili průzkum nitra sopky „Komorní hůrka“ nedaleko Františkových Lázní. Průzkum historických chodeb takzvané „Goethovy štoly“ na úpatí sopky by měl pokračovat i v tomto roce.

Historické chodby pod Komorní hůrkou jsou výtvorem tehdejších badatelů. Vědci mimo jiné zjišťují, nakolik dobové nákresy chodeb odpovídají skutečnosti. Podle nich by mělo podzemí sopky ukrývat na tři sta metrů chodeb. Prvotním cílem vědců je prokopat se do štoly, která by měla ležet v hloubce asi sedmnácti metrů pod povrchem. Předpokládá se, že štola vede k vyhaslému sopouchu sopky vyplněnému ztuhlou lávou.

Průzkum Komorní hůrky by měl přinést řadu nových poznatků a informací. Komorní hůrka je totiž pouze jedním ze soustavy vulkánů v okolí. Pokud budou získány vzorky z jejího nitra, bude možné přesněji datovat i stáří okolních sopek a může to přispět jak ke zmapování místní vulkanické činnosti, tak k lepšímu porozumění zemětřesným rojům, které se na západě Čech objevují.

Na finanční podpoře průzkumu jedné z nejmladších sopek ve střední Evropě se vedle Akademie věd ČR podílí také město Františkovy Lázně. Očekávaná je také dotace z česko-německého programu přeshraniční spolupráce. Do budoucna je zájem na tom, aby alespoň část sopečného podzemí byla zpřístupněna veřejnosti.

První vědecký výzkum Komorní hůrky, která se vypíná do nadmořské výšky 503 metrů, inicioval básník, vědec a mineralog J. W. Goethe. V roce 1822 přesvědčil hraběte Kašpara Šternberka, spoluzakladatele Národního muzea v Praze a mecenáše české vědy, aby financoval proražení chodby do nitra hory. Při hloubení jedné z postranních štol následně horníci skutečně narazili na sopečný kráter vyplněný ztuhlou lávou. Potvrdila se tak Goethem původně vyslovená domněnka o Komorní hůrce jako sopce. V roce 1837 nechal hrabě Kašpar ze Šternberka zřídit u ústí chodby na úpatí hůrky empírový žulový portál.